Delfín dlouholebý – eko setkání

Eko zastavení s delfínem

„Chudák! Musím mu pomoct!“, problesklo mi hlavou, když jsem viděl igelitový sáček na prsní ploutvi delfína…

Byli jsme s Lenkou omrknout destinaci na kurz freedivingu, na příští léto. Na dovolenou, kde můžete vidět krásné korály, barevný podmořský život, delfíny, želvy, rejnoky, murény, Nema (klaun očkatý) a spoustu a spoustu dalších ryb a tvorů všech velikostí a barev… Dá se „jen“ šnorchlovat, nebo s námi můžete posunout svou hranici a udělat si kurz potápění na nádech

Když se delfín přiblížil na dosah a záchrana od igelitu se vyvíjela v náš prospěch, otočil se vždycky delfín „postiženou“ ploutvičkou ode mne. Vysílal jsem telepatické vlny! Ať se nebojí! Že mu pomůžu! Mluvil jsem s ním přes šnorchl… Ale on nic. Vždycky proplul kolem a smál se mi do obličeje!

Po chvíli jsem s nadějí v očích viděl, že mu pytlík z ploutve sjíždí sám.

Hurá!

VÍTĚZSTVÍ! DELFÍN ZACHRÁNĚN!

Ale ouha… Delfín se zastavil. Vrátil se pro pytlík.

??? WTF? OMG??? CO TO DĚLÁŠ???

Vzal ho zase svoji ploutvičkou a vesele se proháněl dál! Pokaždé, když už mu igelit padal, rychle se vrátil a MOC se snažil, aby o něj nepřišel…

 

Šok. Delfíni si s odpadem hráli. Honili se za černým pytlem, bílým sáčkem, igelitkou, plastovým kelímkem. Tahali se o ně, navzájem si je házeli, nahrávali si… Vypadalo to, že hrají regulérně famfrpál…

Zdobili si plasty úmyslně ocasní, hřbetní i prsní ploutve… Jen jsem zíral…

Tohle bych řek, že úplně v pořádku není…

P.S. Delfíny hrající si plastovým odpadem jsme viděli až poslední den ráno, kousek od přístavu v Marsá Alam. V Sataya/ Dolphin Reef, na místě kde jsme kotvili celý týden bylo moře krásně čisté.

 

Karel Fiala
Od listopadu 2016 žiju na Vysočině. V Měříně. Jsem otec dvou dětí, Pepíka a Kačky. Věřím, že neexistují náhody, jen kouzla. Prošel jsem hledáním a léčbou Vnitřního Dítěte. Jsem specialista na FOCENÍ POD VODOU, PORTRÉTNÍ, SVATEBNÍ FOTOGRAF a instruktor nádechového potápění. Díky těmto činnostem proudí ke mě energie peněz. Studium VÝTVARNÉ FOTOGRAFIE jsem absolvoval na Lidové konzervatoři v Ostravě v roce 2000. Od té doby fotografuji PORTRÉTY, SVATBY a od roku 2006 i PORTRÉTY POD VODOU. Od roku 2006 se potápím na nádech a v roce 2015 jsem se stal instruktorem nádechového potápění (FREEDIVING). Od května 2014 chodím bos
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *