Dost často se mne lidé ptají,

PROČ MÁM POPSANOU LÁHEV

ze které piju vodu. A proč tam mám slova a obrázky, která tam mám 🙂 Tak tady je odpověď:

Udělal jsem jednoduchý experiment, inspirovaný filmem SÍLA VODY , kde Masaru Emoto ukazuje tento pokus.

Vzal jsem dvě skleničky od přesnídávky, rýži, vodu, lepicí štítky a propisku.

Do skleniček od přesnídávky jsem nasypal rýži a dolil vodou. Na štítky jsem napsal slova LÁSKA a NENÁVIST. Cedulky jsem přilepil na skleničky a ty samé slova jsem několikrát řekl i do vody (každá sklenička své slovo). Potom zavíčkovat a dát někam, kde bude konstatní světlo a teplo (třeba do skříně). Za tři týdny jsem skleničky vytáhl…

Výsledek: Voda kterou jsem naprogramoval slovem LÁSKA zůstala stejně čirá, jako první den. Voda s programem NENÁVIST je zakalená, mléčná a plavou v ní jakési hleny.

ZÁVĚR: Lidské tělo je tvořeno ze 75% z vody (to jsem někde vyčetl a možná mi to říkali i ve škole), tudíž myšlenky a slova, která slyším, říkám a přijímám ovlivňují ze 75% kvalitu mého těla – buď je čisté, jasné veselé, nebo zakaléné, plné hlenů… A proto, už když piju vodu, tak si ji programuju k obrazu svému. Píšu na ní své touhy, přání, sny… 

Voda. Nachystal jsem do džbánku vodu, aby byla stejná do obou skleniček, rýži, skleničky, lepicí štítky a tužku.

Nachystal jsem si štítky.

Můžete si dopsat spoustu dalších slov – LÁSKA, ŠTĚSTÍ, MILOVÁNÍ, RADOST, BOHATSVÍ apod
Proti tomu: NENÁVIST, ZLOBA, ZÁVIST, ŽÁRLIVOST, CHUDOBA… apod…

Do skleniček jsem dal rýži asi do poloviny.

Dolil jsem nachystanou vodu ze džbánku.

Štítky jsem přilepil na skleničky a ty stejná slova jsem několikrát řekl přímo do vody.

A výsledek. Voda ve sklenici vlevo je čirá, průzračná. Voda ve sklenici vpravo je mléčná, zakalená a po otevření v ní plavaly jakési divné hleny.